|
|
Požadavky podniků na odbornost studentů týkající se environmentálních znalostí a nabídka nových odborníků na trhu práce - příklad Jihočeského kraje
BUCHTELE, Roman
Předmětem předkládané disertační práce je popis pozice absolventů a pracovníků s environmentálními znalostmi na trhu práce, která je odvozena od environmentálního vzdělávání na univerzitách a požadavků podniků po pracovnících nového typu s přesahem do environmentálních souvislostí. Hlavními cíli práce bylo zjistit dopad výuky environmentálních témat a udržitelného rozvoje a vliv proenvironmentálních postojů studentů na jejich rozhodování o budoucí profesi. Další cílem práce bylo zjistit míru zařazených prvků zelené ekonomiky do podnikových strategií, a zda změna strategie podniku ovlivňuje jejich poptávku po nové environmentální kvalifikaci pracovních sil. Jinými slovy, zda existuje poptávka po odbornících nového typu s přesahem do environmentálních souvislostí. Hlavní výzkum je členěn na dvě části a výzkumné metody se opírají o kvantitativní i kvalitativní přístup. Základem kvantitativního výzkumu je dotazníkové šetření na úrovni studentů vysokých škol, kteří studují obory s environmentálním zaměřením. Kvalitativní výzkum je použit mezi podniky. Respondenty jsou manažeři a jiní představitelé podniků, které lze řadit do tzv. zelené ekonomiky. Metodou pro kvalitativní výzkum je Zakotvená teorie.
|
|
|
Determinanty zájmu o životní prostředí
Vrbíková, Lucie ; Soukup, Petr (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
Diplomová práce "Determinanty zájmu o životní prostředí" je kvantitativní analýzou, která se zabývá vlivy na postoje a chování k životnímu prostředí. Konkrétně jsou zkoumány determinanty environmentálního zájmu, škály nového ekologického paradigmatu, proenvironmentálního chování a ekologického aktivismu. Využívána jsou k tomu data z mezinárodního šetření "International Social Survey Project Environment III" z roku 2010. Z analýzy vyplynuly jako silné prediktory především kulturní regiony respondentů a vzdělání. Nejsilnější zájem o životní prostředí mají obyvatelé západní Evropy a anglicky mluvících zemí, naopak nejslabší je v postkomunistických státech východní Evropy. Postmaterialisté a obyvatelé bohatších a vyspělých států mají silnější environmentální zájem a i více věří, že věda a pokrok vyřeší ekologické problémy. Silným determinantem je také vnímání důsledků ekologických problémů na běžný život, čímž trpí převážně mimoevropské lokality. Odpad k recyklaci nejčastěji třídí v západní Evropě a anglicky mluvících zemích. Silná kladná závislost je mezi nejvyšším dokončeným vzděláním a environmentálním zájmem i ekologickým aktivismem, u šetření přírodních zdrojů je slabší vazba.
|
|
|
Determinanty zájmu o životní prostředí
Vrbíková, Lucie ; Soukup, Petr (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
Diplomová práce "Determinanty zájmu o životní prostředí" je kvantitativní analýzou, která se zabývá vlivy na postoje a chování k životnímu prostředí. Konkrétně jsou zkoumány determinanty environmentálního zájmu, škály nového ekologického paradigmatu, proenvironmentálního chování a ekologického aktivismu. Využívána jsou k tomu data z mezinárodního šetření "International Social Survey Project Environment III" z roku 2010. Z analýzy vyplynuly jako silné prediktory především kulturní regiony respondentů a vzdělání. Nejsilnější zájem o životní prostředí mají obyvatelé západní Evropy a anglicky mluvících zemí, naopak nejslabší je v postkomunistických státech východní Evropy. Postmaterialisté a obyvatelé bohatších a vyspělých států mají silnější environmentální zájem a i více věří, že věda a pokrok vyřeší ekologické problémy. Silným determinantem je také vnímání důsledků ekologických problémů na běžný život, čímž trpí převážně mimoevropské lokality. Odpad k recyklaci nejčastěji třídí v západní Evropě a anglicky mluvících zemích. Silná kladná závislost je mezi nejvyšším dokončeným vzděláním a environmentálním zájmem i ekologickým aktivismem, u šetření přírodních zdrojů je slabší vazba.
|
host ::
RSS.